Nebeské jméno
Hana Pinkerová ( Smím být něžná )
Měla jsem za úkol uvést nedělní shromáždění v našem sboru. To znamená přivítat lidi, nějak je na úvod slovem pohladit, aby se cítili dobře, možná malinko rozesmát, aby senově příchozí mohli uvolnit. Jak jsem si to ráno promýšlela a představovala jsem si, co a jak řeknu, napadlo mě, že bych mohla hned tak na začátku říct: „Vítám vás ve sboru Slovo života.“ Válela jsem tu větu po jazyku a zkoušela jednotlivá slova, jak budou chutnat. Kde se vůbec vzalo to jméno – Slovo života? Je to někde v Bibli? Nebo je to jenom kopie názvu zahraničního sboru, který vyslal do naší země své misionáře, aby tu založili sbor nový? No jasně! Už vím!
Slovo života je Ježíšovo nebeské jméno. V nebi totiž každý dostae nové jméno. Jak tam přijdeme, dostaneme malý bílý kamínek a na něm bude napsané naše nové nebeské jméno. Jaké jméno budu mít v nebi asi já? Ono bude zřejmě nějak orážet můj charakter, vždyť stačí vzpomenout na přejmenování Petra a Pavla, to nebyl jen nějaký žert nebo hra, ta jména mluvila o svých nositelích. Jaké jméno budu mít v nebi já?Nabude tam napsáno Rejpavá? To bych se propadla hanbou. Co kdyby tam bylo napsáno Slibotechna? Nebo třeba Neuctivá nebo Drbalka? Hrůza! Jak ráda bych nesla nějaké krásné jméno. Něco jako Radost, Chvála, Vděčnost,Odvaha, Pravda, Štědrost...
Snad bych to nějak mohla ovlivnit. Když Šimon – Rákos dostal jméno Skála ještě než se Skalou stal, snad bych mohla svým charakterem Bohu nějak napovědět, ne? Třeba Vděčnost by se mi moc líbila! A ráda bych vděčnou byla. Vím přece, že vděčnost a smutek nebydlívají pohromadě. Naopak jsem si mnohokrát vyzkoušela, že nevděčnost je branou k dalším hloupým a chybným postojům. To ovšem znamená, že by se mi nemělo nic stát, že nevděčným myšlenkám naletím. Já chci být vděčná, vždyť mám tolik důvodů. A navíc bych mohla na věky nést to nádherné jméno...
Své nové nebeské jméno tady na zemi nikdo nezná. Až v nebi nám Ježíš předá ten malý bílý kamínek. Já znám Ježíše, každé to jméno bude krásné. Tak bych chtěla už tady na zemi do svého krásného nového jména dozrát. Aby měl radost. Jsem přece Jeho milovaná.
Víc nic jsem k úvodu shromáždění nestihla připravit. Ale co bych chtěla víc? O tohle zjištění jsem se musela podělit, to bude lidi určitě zajímat. Přece každý toužíme udělat našmu Pánu radost, ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat