Někdy nenacházím slov, jak bych chtěla Bohu za všechno poděkovat. Cítím se zahanbena, když mu denně věnuji tak málo času, když on za mě položil to nejcennější, to nejcennější jako je život. Tak málo má den hodin a tak málo věnujeme Bohu čas. Ráda se ztrácím v nekonečných modlitbách, v modlitbách, které mě naplňují jistotou, že můj život není zbytečný, že můj život je směrovaný tak, abych žila pro Boha a s Bohem. Každá maličkost mě dokáže v poslední době obahatit, sebemenší " hloupost " v lidských očích mi připomene Boží krásu a Boží stvoření. Někdy si říkám, že mi stačí tak málo ke štěstí, ale ve skutečnosti se za vším snažím hledat Boha, a ikdyž se v tu chvíli zrovna nesnažím, tak vím, že on tam stejně je. Bůh je za vším a to je pro mě zrpáva, která rozevírá mé srdce do všech úhlů. Jsem připravena Boha hledat kdekoli a kdykoli. Často to není snadné, ale jak lépe využít čas, který máme, než být s Bohem?
,, Otče, Tvoje láska je pro mě na tomto světě vším. Od Tvé lásky se pro mě všechno odvíjí. Celý můj život, celé moje bytí. Co bych byla, kdybych Tebe neznala? Jen plahočící se dým, pták, který nenachází své hnízdo, ale Pane..s Tebou můžu letět..teprve s Tebou jsem zjistila, co to je mít křídla a dokázat je použít. V Tvé blízkosti se musím držet na uzdě, aby mi radostí nevyskočilo srdce z těla. Otče, jsem tady pro Tebe a čekám, až Ty mě zavoláš do služby. Pane, jsem tady pro Tebe! To Ty jsi smyslem mého života a navždy budeš! To Ty jsi mi vším."
středa 29. července 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)